Rudá Hvězda Brno - Pýcha Brna nebo protekce?

Tento blog si ‘posvítí ‘ na sestavu Rudé Hvězdy od jejího vzniku 1953 až po rok 1962, rok kdy patronát ministerstva vnitra končí a hokejový klub přechází pod ZKL Brno (tato éra bude rozebrána v dalším blogu).

Veřejné povědomí a určité stereotypní myšlení o úspěších klubu je dnes stále takové, že šlo o soubor hvězd složený z hráčů z celé ligy sestavený na rozkaz tehdejší komunistické vlády. Takže takové mínění předpokládá to, že Brno nemá být na svých 11 titulů pyšné a naopak se má stydět za minulost klubu jakožto komunistické vlajkové lodi. A takový názor stále koluje diskuzemi pokud se někde zmíní těch 11. titulů. Ať je dnes kdokoliv a jakkoliv spojen s komunismem, často jsou mu málo platné všechny ostatní okolnosti. Tento blog se však nezaobírá politikou, ale tím kolik hráčů přišlo z Brna, nebo působilo v Brně před vznikem RH a kolik a jakých hráčů narukovalo ze zbytku republiky, tedy čistě sportovní stránka. Zdůrazním, že se blog v žádném případě nesnaží tehdejší režim obhajovat!

Blog čerpá informace převážně z knihy Kometa - Příběh Hokejového Klubu ( nakl. Jota 2011 ) ,

kde je celá historie Komety od roku 1953 důkladně rozebrána. To je tedy hlavní zdroj informací doplněn o číslo strany. Ostatní zdroje jsou v odkazech.

Ještě než se dostaneme k RH Brno, je vhodné připomenout, že od sezony 48/49 byli v nejvyšší soutěži dva brněnské kluby a nevedli si vůbec špatně, ale buď se dařilo jednomu nebo druhému. V sezoně 50/51 se Královo Pole do posledního kola pralo o titul. Od sezony 51/52 už hraje budoucí fenomén Danda za Zbrojovku Židenice a té se pro změnu velmi dařilo v této sezoně, kdy tým postoupil do finálové šestky ( liga měla 18 účastníků ). Nakonec skončila Zbrojovka bod za třetím místem (s 16).

Hned na start se dá jistě tvrdit, že RH Brno, byť vládním rozkazem, vznikla převážně ze spojení nejlepších hráčů obou brněnských klubů (podrobnosti níže ), Zbrojovky Židenice a Králova Pole. To se samozřejmě fanouškům obou klubů nelíbilo, ale to je jiné téma.

Už při prvním historickém utkání bylo lize jasné, že do ní vstupuje silné mužstvo. 'Premiérový prvoligový zápas sehrála Rudá Hvězda 15. listopadu 1953 v Karlových Varech. Za osm minut vedla 4:0 a nakonec zvítězila 6:1( s 22). Ted’už ale k sestavě, u hráčů jsou uvedeny původní kluby:

Brankář: Jiří Kolouch (České Budějovice)

Obrana: Ladislav Olejník (KP Brno), Stanislav Sventek (Plzeň) , Zdeněk Chocholatý, Bohumil Sláma (oba Zbrojovka Brno)

Útok: Vlastimil Bubník (KP Brno), Bronislav Danda, Jiří Zamastil (oba Zbrojovka Brno)

Bohumil Prošek (Kladno), Slavomír Bartoň (Zbrojovka Brno), Čeněk Liška (Plzeň)

Tak tedy z jedenácti hráčů bylo hned sedm z bývalých brněnských klubů, ale už tu sezónu bylo jasné, že tým táhla první ‘Zbrojovácko-Královopolská' lajna, jak napsal Československý Sport později v průběhu sezony: ‘Výkon Rudé Hvězdy stojí a padá s výkony jejích dvou nejlepších útočníků - Bubníka a Dandy (s23).'

Tuto sezonu RH Brno nakonec končí druhá o skóre za Spartakem Sokolovo (dnešní Sparta Praha), který paradoxně díky Komunismu posílil o největší hvězdu českého hokeje té doby a lídra Vlastimila Zábrodského, který jako ostatní byli po vykonstruovaném procesu nuceni opustit LTC Praha, jakožto buržoázního klubu. Zdroj ( Zdroj: Sparta, Terč s Velkým S, dokument ČT )Více o velmi známém vykonstruovaném procesu zde.

Do druhé (první titulové) sezony posílili tým František Mašlaň (Prostějov) a Ladislav Chabr (Chomutov). Tým naopak opustili Stanislav Sventek (Plzeň) a Zdeněk Chocholatý (Zbrojovka Brno)

Toť co se týče obrany. Do útoku pak přišli Rudolf Scheuer (KP Brno) a Karel Šůna (České Budějovice)

Sestava

Brankář: Jiří Kolouch (České Budějovice)

Obrana: Ladislav Olejník (KP Brno), Bohumil Sláma (Zbrojovka Brno), František Mašlaň (Prostějov)

Ladislav Chabr (Chomutov)

Útok: Vlastimil Bubník (KP Brno), Slavomír Bartoň, Bronislav Danda (oba Zbrojovka Brno) Zdeněk Návrat (Vítkovice) František Vaněk (KP Brno) Bohumil Prošek (Kladno),

Rudolf Scheuer (KP Brno), Karel Šůna (České Budějovice), Jiří Zamastil (Zbrojovka Brno)

Ve druhé sezóně tedy osm ‘Brňáků' ze čtrnácti hráčů. První lajna stále táhne tým: 'Bubník-Danda-Bartoň', byla i základem reprezentace a neměla v československém hokeji konkurenci (s 27)

Sezóna 55/56

2. titul

Do týmu přišel jen Jan Kasper (Ostrava) jinak tým zůstal stejný (s 27)

Sezóna 56/57

3. titul

Z Plzně přichází tehdy devatenáctiletý Jaroslav Pavlů. Bartoňe nahrazuje v prvním útoku Václav Pantůček ( KP Brno) a tým rovněž posiluje Rudolf Potsch (KP Brno) Lajna Bubník, Pantůček, Danda se stala legendární.

Sezóna 57/58

4. titul

Kolucha (České Budějovice) střídá v bráně Vladimír Nadrchal (Pardubice)

Vladimíra Bouzka střídá jako trenér Eduard Farda (Zbrojovka Brno) a rovněž přichází Karel Skopal z dorostu Komety.

Brněnský novinář z deníku Rovnost byl na hokej v Brně opravdu hrdý: 'Rudá Hvězda je počtvrté přebroníkem ČSR, Spartak Královo Pole má nejlepší starší dorost, Spartak ZJŠ má nejlepší československé mužstvo mladších dorostenců. V příští sezoně bude v první hokejové celá čtvrtina účastníků z Brna. Taková jsou fakta. Jedním z těch, kdo má na tom zásluhu je Eduard Farda (s 32-33)

Sezóna 58/59

Titul pro Kladno

Bohumil Prošek se vrací na Kladno. Přichází tehdy devatenáctiletý Josef Černý (Plzeň) budoucí legenda klubu, stálice Komety i kapitán reprezentace. V Kometě nakonec vytrval 20 let. Jeho slova: ‘Z příchodu mezi velké hráče jsem byl pořádně ,vyvalený’, a abych po tom pátral, mě ani nenapadlo a později už to nebylo důležité. Jen jsem časem zjistil, že hlavní slovo měl vždy trenér - Nejprve Vladimír Bouzek, v době mého příchodu Eduard Farda a po něm znovu na dlouhé roky Bouzek a také starší hráči Bartoň, Bubník, Danda, Vaněk a další ( Takže ten základ ze Zbrojovky a Králova Pole, plus Farda ze Spartaku Brno, pozn. autora )

'Dostat se do Komety nikdy nebylo snadné, nestačilo jen umět hrát hokej, být nadějný anebo už výborný. Hráči - možná nad tím ani nikdy neschůzovali, ale prostě to tak cítili - nastolili kritéria, která sice nikdy napsaná nebyla, ale byla daná, a co bylo nejpodstatnější, všichni hlídali jejich dodržování. V čem spočívala? V kázni, dodržování životosprávy, poctivém přístupu k přípravě a k maximální snaze v zápasech. Kdo je neakceptoval, nechtěl pochopit, neměl šanci a musel se poroučet. Tehdy jsem se tím moc nezaobíral a byl připravený dělat náhradníka. Ale dřel jsem a byl připravený dělat vše pro to, abych hrál, což se mě podařilo. Zatímco můj konkurent Karel Novotný, považovaný za velký talent našeho hokeje, elegantní a chytrý hráč, v té době mnohem lepší než já, byl ke své škodě až příliš velký bohém a neměl sílu poslouchat, podřizovat se a tvrdě makat. Zůstal jsem a Karel odešel. Takový byl můj nástup do Komety’( s 269/70).

Zajímavostí této nemistrovské sezóny je také absence Vlastimila Bubníka. Ten dostal distanc na půl roku za neukázněné jednání. Bubník ohlásil přestup do mateřského KP Brno, kterému chtěl pomoct odvrátit sestup.

Bubník přestup nakonec odvolal, ale za Kometu si jedinou netitulovou sezónu v této éře nezahrál a za Královopolskou, která ho vychovala hrát kvůli trestu nemohl. Ta nakonec tu sezonu sestoupila. Jediná nemistrovská sezóna je tedy Kometa bez svého nejlepšího hráče a vůdce.

Novináři začali i tak po této sezoně tým odepisovat jako profesorský a starý. Trenér Farda byl známý svou tvrdou hokejovou přípravou ta se ale projevila až v další sezoně.

Sezóna 59/60

5. titul

Z dorostu přichází Ivo Winkler, V knize se píše: 'Z předchozí sezony zůstali všichni hráči, žádná velká posila tentokrát nepřišla. Ale Kometa to neměla zapotřebí.' Výborně fyzicky připravený tým v té sezoně porazil Slovan Bratislava (nakonec druhý) doma 12:1’ ( s 39 ). Některé výsledky se zdají z té doby dost divoké o pár let později zase Kometa schytal v Bratislavě debakl 10:1. Po této sezoně trenér Farda (nedlouho poté tragicky zahynul při auto nehodě) převzal reprezentaci a k týmu se vrátil Vladimír Bouzek.

Sezóna 60/61

6.titul

V knize nejsou zmíněny posily či odchody.

V této sezóně začíná kousat Jihlava, tradičně také Slovan i Spartak Sokolovo. Nakonec, ale zkušení hráči Komety zařídí obhajobu ( s44-45)

sezóna 61/62

7.titul

Do Komety přichází dva odchovanci brněnského hokeje Zdeněk Kepák (KP Brno, Kometa) a Jaromír Meixner, kteří se do Brna vrací z vojny z Jihlavy. Naopak Jaroslav Jiřík narukoval z Kladna. Poslední posilou byl další odchovanec František Ševčík z dorostu Komety. Tato kapitola je v knize nazvána ‘Šikovní mladíci upevňují nadvládu Rudé Hvězdy’. Liga je dramatická až do konce, kdy Slovan byl titulu velmi blízko, vedl ligu o 7 bodů, ale postupně ztrácel a nakonec jen remizoval v Jihlavě, která si v posledním kole přijela za Lužánky pro porážku 0:5 ( s 47).

Pro zajímavost, permanentka v té sezoně stála 178 Kčs na sezení a 97 na stání.

Tohle byla tedy poslední sezóna Komety pod patronátem Rudé hvězdy. Mužstvo se dlouho potýkalo se zraněními (s 46) a dost možná proto byla liga tak dlouho dramatická. Sestava v jednom z klíčových utkání kdy Kometa poráží Spartak Sokolovo 8: 1, i přes absenci elitního dua Bubník, Danda :

Brankář: Nadrchal

Obrana: Potsch, Olejník, Mašlaň, Meixner

Útok: Scheuer, Vaněk, Černý - Ševčík, Kepák, Jiřík - Winkler, Pantůček, Skopal

Tak tedy hned 10 hráčů z brněnských klubů, povětšinou odchovanci a to nepočítáme Bubníka s Dandou. Během této éry se nestalo, že by byl nejlepším střelcem týmu někdo jiný než borci z první lajny až na tuto poslední kdy s 28 brankami úřadoval Jaroslav Jiřík.

Snad se tímto blogem alespoň částečně daří bourat mýtus o tom, že tento tým si díky režimu stáhl ty nejlepší hráče z celé republiky a pak dělal tituly bez koncepční práce a zaslouží si opovržení. Silné jádro vzniklo z hráčů dvou brněnských klubů. Statisticky asi jedna čtvrtina do týmu přišla z jiných měst, ale byli to vždy mladí hráči. Někteří se stali stálicemi, jiným se nevedlo, nezvládli to a nezůstali dlouho a ostatní se zase vrátili do svých klubů lepšími hráči jako Prošek nebo Kasper o jehož kariéře se Vítkovický klub zmiňuje na svých stránkách takto: ' Právě s Brnem získal čtyři mistrovské tituly. Poté už jako velká hvězda se vrátil domů do Ostravy '

Z dalších hráčů, kteří přišli do RH Brno z jiných měst a zanechali za sebou výraznou stopu byli Mašlaň, Prošek, Šůna a později samozřejmě Černý s Jiříkem. Vojenských nebo policejních klubů bylo v té době více, ale jen RH udělala takový úspěch v té době. Později samozřejmě i Jihlava.

Je jasné, že klub si v Brně vydobyl sympatie až svými úspěchy a venku byl nenáviděn, kromě politických důvodů rovněž pro své sportovní úspěchy. Nejeden v RH viděl jen policejní klub a to muselo stačit jako záminka. Nepředpokládám, že mnoho lidí vidělo a vidí RH jako skladbu dvou brněnských týmů.

V dokumentu ČT, Hvězdy v Záři Komety, se Vlastimil Bubník ke vzniku klubu vyjádřil takto: Lidi na nás křičeli, policajti atd.., to nás trošičku mrzelo, tak jsme si řekli hoši ale jedem a tím se to vlastně zvrátilo..

Dle autorova názoru zásadní slova pro vznik dynastie. Z toho co řekl pan Bubník vyvozuji, že tým se semkl navzdory všem, včetně režimu a ne díky němu! Nebýt odvahy všech hráčů, Kometa by možná nikdy nebyla tak úspěšná! Počáteční nepřízeň Brňanů po rozebrání dvou jejich klubů se dá chápat. Jak se říká, úspěch se neodpouští a tohle rčení se samozřejmě netýká jen Komety, ale i např. Dukly Jihlava a další blogy si do budoucna rády 'posvítí' na třeba Spartu i Duklu. V dalším díle budou rozebrány úspěchy Komety pod hlavičkou ZKL Brno.